28. května O přadném lnu v českých pohádkách a archetypech

Když mi bylo 17, zažila jsem poprvé pohádku jako bránu do světa za příběhem. Od té doby jsem si mnohokrát ověřila, že pohádkové příběhy umí zasáhnout duši velmi nenásilnou jemnou proměňující silou. Propojit nás s běžně neviděným světem moudrosti ukryté v příbězích i v nás samotných. A skrze sdílené vyprávění a naslouchání příběhům také vytvářet a posilovat vlákna lidské pospolitosti i vnímavosti na skutečnosti více než lidské tady a teď i napříč časy.
Na besedě se zaměříme na pohádky, ve kterých se objevuje motiv předení a přadlen. Objevujeme jej zde jako obraz práce, která byla v době vzniku pohádek běžná. Můžeme si ale také všimnout, že kromě konkrétního významu, byl proces předení propojen s archetypálními obrazy, které se mohou stát orientujícími a inspirativními pro náš duševní život v současnosti.